Týdenní analýza trendů investic do zlata

Sledujte aktuální vývoj cen drahých kovů. V této analýze přinášíme nejnovější informace o zlatě, stříbře, platině a palladiu včetně ekonomických faktorů, které ovlivňují jejich hodnotu.

Hlavní ekonomické a geopolitické faktory ovlivňující cenu zlata

Ekonomické prostředí a úrokové sazby

Na růst ceny zlata měla významný vliv očekávání ohledně měnové politiky a celkového ekonomického výhledu. Americká centrální banka (Fed) sice na svém zasedání v předchozím týdnu ponechala úrokové sazby beze změny, avšak naznačila zvýšenou opatrnost – projekce Fedu počítají s možností dvou snížení sazeb do konce roku 2025, pokud by hospodářský růst zpomaloval. Trh již začal částečně diskontovat snižování sazeb (očekává se cca 0,5–0,7 procentního bodu uvolnění do konce roku).

Tato vyhlídka nižších reálných úrokových sazeb hraje do karet zlatu, protože snižuje alternativní náklady držby tohoto aktiva. Navíc přetrvává inflační nejistota – nejnovější data z USA ukázala, že základní index výdajů na spotřebu (PCE) za únor vzrostl o 0,4 % (mírně nad očekávání). Inflace tak sice zůstává zvýšená, ale trh usoudil, že nepřinutí Fed k obnovení růstu sazeb. Naopak slabší makroekonomické údaje (například smíšené objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA) podpořily názor, že ekonomika ztrácí dynamiku. Kombinace přetrvávající inflace a hrozby zpomalení růstu vyvolává obavy ze stagflace, což zvyšuje atraktivitu zlata jako zajištění.

Dolar na tyto posuny reagoval nejednoznačně – v první polovině týdne americký dolar mírně posílil (jako dočasný bezpečný přístav), avšak ke konci týdne oslabil o cca 0,2 % vlivem výhledu měkčí politiky Fedu. Slabší dolar tradičně podporuje cenu zlata, neboť zlato denominované v USD je pro zahraniční investory levnější.

Geopolitické napětí a obchodní spory

Geopolitika a politika USA byly klíčovým faktorem prudkého zdražení zlata ve čtvrtek a pátek. Eskalace obchodních sporů ze strany Spojených států výrazně zvýšila nervozitu na trzích. Prezident Donald Trump tento týden oznámil záměr zavést nová cla – konkrétně 25% dovozní tarif na automobily dovážené do USA (s platností od 3. dubna). Tento krok vyvolal ostrou reakci obchodních partnerů od Evropy po Asii, kteří hrozí odvetnými cly. Investoři se obávají, že by se mohla rozhořet širší obchodní válka, což vedlo k výprodejům na akciových trzích a přesunu kapitálu do zlata. Globální akciové indexy v závěru týdne klesaly – zvláště akcie velkých automobilek utrpěly ztráty – což dále podpořilo poptávku po zlatu jakožto bezpečném přístavu.

Navíc do hry vstoupilo geopolitické napětí kolem konfliktu ve východní Evropě. Během víkendu americký prezident prohlásil, že je „velmi nespokojen“ s postojem Ruska ohledně ukončení války na Ukrajině, a pohrozil uvalením sekundárních sankcí (dodatečných cel ve výši 25–50 %) na státy, které kupují ruskou ropu a tím „podkopávají snahy“ o urovnání konfliktu. Tato rétorika znamená další vyostření situace a prohlubuje obavy z geopolitické nestability. Výsledkem je, že investoři hledají jistotu ve zlatě, které tradičně slouží jako ochrana v dobách politických krizí.

Celkově kombinace obchodních třenic (USA vs. zbytek světa v oblasti cel) a geopolitického rizika vytvořila ideální podmínky pro růst ceny zlata. Trh se obává, že pokračující nejistoty mohou podkopat globální hospodářský růst a případně zatlačit centrální banky k uvolněnější politice – což obojí podporuje zlato. Analytici investičních bank v reakci na nové informace zvýšili odhady pro cenu zlata: například Goldman Sachs v polovině týdne posunul svůj cíl pro konec roku 2025 z 3 100 na 3 300 USD/oz, právě kvůli silnější poptávce investorů (ETF) a pokračujícím nákupům centrálních bank. Zlato od začátku roku posílilo už o více než 18 % a nachází se v silném býčím trendu.

Tržní sentiment a objemy obchodů

Zvýšený zájem o zlato se projevil i na objemech obchodů a ukazatelích aktivity na trhu. V průběhu týdne byly zobchodované objemy na hlavních trzích se zlatem nadprůměrné. Na newyorské burze COMEX dosáhl denní objem obchodovaných futures na zlato v nejrušnějších dnech (úterý a čtvrtek) mnohaměsíčních maxim. Odhadem se v úterý 25.3. zobchodovalo téměř dvojnásobné množství kontraktů oproti běžnému dennímu průměru. Také ve čtvrtek 27.3. a v pátek 28.3. zůstaly objemy zvýšené, jak investoři reagovali na příval zpráv.

Současná volatilita a rychlé cenové pohyby přilákaly do trhu jak krátkodobé spekulanty, tak i dlouhodobé investory, kteří navyšovali své pozice. To vedlo k prudkému růstu objemů – podle údajů Světové rady pro zlato vzrostl globální denní objem obchodování se zlatem již v lednu o 20 % nad loňský průměr a v průběhu prvního čtvrtletí dále rostl. Zvýšená obchodní aktivita svědčí o tom, že zlato je nyní středem pozornosti napříč trhy. Zájem je patrný i v derivátových statistikách – otevřený zájem (open interest) u zlatých futures a opcí dosáhl nejvyšších hodnot od roku 2022, což naznačuje, že stále přibývají nové sázky na další růst zlata.

Na sentimentu trhu se projevuje určitý efekt FOMO (“fear of missing out”), kdy investoři nechtějí přijít o rally zlata. K tomu přispívají i pozitivní komentáře renomovaných institucí – kromě zmíněného Goldman Sachs zvedla své prognózy například Citi, která nevyloučila dosažení 3 500 USD/oz do konce roku, pokud bude nejistota přetrvávat. Tyto faktory společně vytvářejí prostředí, v němž se o zlatu hovoří jako o nadále perspektivním aktivu, a přispívají k udržení silného nákupního sentimentu.

Poptávka investorů (ETF, fyzické zlato, centrální banky)

Investorská poptávka po zlatě v posledním týdnu výrazně vzrostla a byla jedním z motorů cenového růstu. Projevuje se v několika oblastech:

• Zlaté ETF fondy: Burzovně obchodované fondy kryté zlatem zaznamenaly významné přílivy kapitálu. Během uplynulého týdne do nich investoři alokovali další prostředky ve snaze využít růstu zlata a ochránit se před riziky. Například největší zlatý ETF na světě, SPDR Gold Shares (GLD), hlásil v pondělí 24.3. příliv okolo 2 miliard dolarů za jediný den. Celosvětově přidaly zlaté ETF v prvním čtvrtletí roku 2025 odhadem přes 150 tun zlata do svých portfolií. To je dramatický obrat oproti situaci před rokem, kdy naopak fondy zlato spíše odprodávaly. V současnosti drží globální ETF fondy zhruba 3 374 tun zlata, nejvíce od roku 2023. Jen v minulém týdnu vzrostly jejich zásoby asi o 20 tun (čistý přírůstek). Tento trend ukazuje, že západní investoři se vracejí ke zlatu – po několika letech odlivů nyní nastal silný růst zájmu.

• Fyzické investiční zlato: Také poptávka po fyzických slitcích a mincích zůstává robustní. Prodejci investičního zlata hlásí zvýšený zájem klientů, kteří využívají jak růstu ceny (v očekávání dalšího posílení), tak i nejisté situace ve světě k nákupům fyzického kovu. V některých regionech (například v Asii) sice rekordní dolarová cena zlata mírně tlumí tradiční poptávku po špercích a způsobuje vybírání zisků, avšak poptávka po zlatých mincích a slitcích od drobných investorů i bohatších jednotlivců je stále silná. Mnozí investoři preferují držet fyzické zlato jako zajištění mimo finanční systém, zvláště v době, kdy geopolitická rizika rostou. V Evropě a USA se prodeje zlatých mincí v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily – např. americká mincovna zaznamenala vyšší odbyt zlatých American Eagle než ve stejném období loni. Lze tedy říci, že i retailoví investoři přispívají k současné rally, a to jak přes ETF, tak přímými nákupy zlata.

• Centrální banky: Centrální banky nadále zůstávají významným hráčem na straně poptávky. Trend masivních oficiálních nákupů zlata, patrný v posledních dvou letech, pokračuje i v roce 2025. Již v lednu centrální banky čistě nakoupily kolem 18 tun zlata a Čína oznámila zvýšení svých rezerv čtvrtý měsíc v řadě. Podle údajů čínské centrální banky PBoC přidala Čína v únoru dalších ~5 tun, čímž její oficiální zlaté rezervy vzrostly na 73,6 mil. uncí (přes 2 290 tun). Také další rozvíjející se země (např. Indie, Turecko, země Perského zálivu) pokračovaly v posilování svých zlatých rezerv. Světová rada pro zlato uvádí, že za rok 2024 centrální banky nakoupily přes 1 000 tun (druhý nejvyšší objem v historii) a rok 2025 začal opět silnými nákupy. Tyto strategické nákupy centrálních bank podporují trh zlata dlouhodobě – centrální banky zpravidla nakupují zlato s cílem diverzifikace rezerv a jsou méně citlivé na cenu. Jejich trvající apetit tak vytváří stabilní podpůru ceně zlata. V aktuálním týdnu zprávy o dalším zvyšování rezerv (např. na straně Číny či Kazachstánu) posilovaly důvěru investorů, že poptávka po zlatě zůstane silná i nadále.

Shrnutí poptávky: Souhra institucionální poptávky (ETF), individuální poptávky (fyzické zlato) i oficiálních rezerv (centrální banky) vytváří pro zlato velmi příznivé prostředí. Příliv kapitálu do zlatých ETF byl v uplynulém kvartále nejsilnější za poslední roky a centrální banky nadále fungují jako tichý kupující v pozadí, který snižuje množství zlata dostupného na trhu. Tato komplexní poptávka byla jedním z hlavních důvodů, proč zlato tento týden dosáhlo rekordních cen.

Výhled na příští týden

V příštím týdnu (od 1. dubna 2025) zůstane zlato v centru pozornosti. Klíčové budou následující faktory:

• Obchodní politika USA: Trhy napjatě očekávají konkrétní podobu amerických „recipročních“ cel, která má prezident Trump oznámit 2. dubna. Pokud nová cla a obchodní opatření nebudou tak přísná, jak se trh obává, mohlo by dojít ke zklidnění situace a krátkodobému vybírání zisků ze zlata. Naopak překvapivě tvrdá či rozsáhlá cla by mohla vyvolat další vlnu nejistoty a tlačit cenu zlata opět vzhůru. Dne 3. dubna navíc vstupuje v platnost zmíněné clo na auta – reakce postižených zemí (Evropa, Japonsko, Korea) bude důležitá. Další eskalace obchodní války by znamenala pokračující podporu zlatu jako bezpečnému přístavu.

• Geopolitika a rizika: Situace kolem Ruska a Ukrajiny zůstává křehká. Trh bude sledovat případné reakce Ruska a dalších zemí na americké hrozby sekundárních sankcí. Jakékoli náznaky zhoršení geopolitického klimatu (např. neúspěch diplomatických jednání, nové sankce, vojenské incidenty) by nadále zvyšovaly rizikovou averzi investorů a podporovaly poptávku po zlatě. Naopak zprávy směřující k deeskalaci by mohly část „prémie za nejistotu“ ze zlata odebrat.

• Makroekonomická data: V závěru týdne (v pátek 4.4.) vychází důležitá data z amerického trhu práce – měsíční počet vytvořených pracovních míst (NFP) a míra nezaměstnanosti za březen. Tato čísla mohou ovlivnit očekávání ohledně další politiky Fedu. Slabší než očekávaná data by pravděpodobně podpořila zlato, neboť by zvýšila sázky na snížení sazeb (a možnou recesi), zatímco překvapivě silná data by mohla vyvolat dočasný tlak na pokles ceny zlata (skrze posílení dolaru a výnosů). Dále budou investoři sledovat indexy nákupních manažerů (PMI) a jiné ukazatele pro náznaky kondice ekonomiky. Celkově ale platí, že i v případě dobrých dat je ochota Fedu zvyšovat sazby nízká, takže zlatem dominující téma zůstává ochrana proti nejistotě.

• Technická analýza a sentiment: Z technického pohledu zlato vstupuje do nového týdne výrazně překoupené, ale momentum zůstává pozitivní. Psychologická hranice 3 100 USD byla překročena a může se stát podporou při poklesech. Historické maximum (intraday ~3 125 USD) nyní představuje první rezistenci – její prolomení by mohlo otevřít cestu k dalším metám (analytici zmiňují úrovně okolo 3 200 a 3 300 USD/oz jako možné cíle v případě pokračující rally). Na opačné straně, pokud by došlo ke korekci, klíčovou podporu představuje kulatých 3 000 USD/oz; pod ní pak zóna kolem 2 950 USD. Vzhledem k extrémnímu nárůstu ceny není vyloučeno krátkodobé vybírání zisků – to by mohlo cenu stáhnout o několik procent níže, aniž by došlo k narušení rostoucího trendu. Sentiment investorů je však nadále spíše býčí, takže případné poklesy by mohly být využity k dalším nákupům.

Celkový výhled: Z fundamentálního hlediska zůstávají podmínky pro zlato příznivé – reálné úrokové sazby jsou nízké či klesající, rizika v ekonomice přetrvávají a geopolitická nejistota je vysoká. To by mělo zlato dál podporovat. Očekáváme, že se cena zlata bude příští týden pohybovat ve zvýšeném rozpětí. Hlavním scénářem je pokračování obchodní nejistoty, která by zlatu mohla pomoci udržet se nad 3 000 USD a případně otestovat nové vrcholy nad 3 125 USD. Alternativním scénářem je krátkodobé uklidnění situace (např. mírnější tón USA v obchodních jednáních či neutrální data z ekonomiky), jež by mohlo spustit korekci – ta by však pravděpodobně byla omezená a zlato by našlo podporu díky stále silné poptávce investorů a centrálních bank.

Investoři by měli nadále sledovat zprávy z Washingtonu a Pekingu, reakce trhů na nová cla a klíčová makrodata. Zlato si v současné nejisté době udržuje statut „bezpečného přístavu“ a výhled pro něj zůstává pozitivní, byť krátkodobě není vyloučena vyšší kolísavost. Pokud se nenaplní optimističtější varianty (urychlené urovnání sporů, rychlý pokles inflace), má zlato solidní šanci nadále posilovat. V horizontu příštích dnů tak očekáváme spíše stabilizaci či mírný růst ceny zlata, s možností nových rekordů v případě dalších překvapivě špatných zpráv ze světa. Zlato zůstává jedním z mála aktiv, které dokáže profitovat z aktuální konstelace ekonomických a politických rizik, což by mělo jeho cenu držet vysoko i v nadcházejícím týdnu.